A jaký že to byl nápad?
Prostý, nabídnout personalistiku malým podnikatelům, živnostníkům s pár zaměstnanci. Ti totiž nikdy nebudou zaměstnávat odborníka, pro kterého je zákoník práce denním chlebem. Nechci se tím samozřejmě dotknout mých kolegů, kteří mají takovouto sdruženou pozici. Určitě dělají, co mohou. Z logiky věci ale oni musí obsáhnout daleko více povinností z různých oblastí a podle mého skromného názoru už pak nemohou jít nikdy tak do hloubky, jako my, kteří se „nemusíme“ nechat rozptylovat jinými úkoly.
Malá vsuvka: Použiju záměrně silný výraz, miluju personalistiku, ale současně ji někdy i nenávidím, přestože ona sama za to vlastně nemůže. Za to mohou ti, kteří tvoří podmínky a tím jsou strůjci všeho dobrého i zlého, co se v té „mé“ oblasti neustále děje – a ano, mluvím o našich zákonodárcích, o lidech, kteří nikdy nemuseli usednout ke stolu a řešit výpočet redukované náhrady v době pracovní neschopnosti, sledovat hodiny přípustných expozic, vysvětlovat zaměstnanci, že nemůže pracovat více, když chce (protože limit v rámci přesčasů, že), takže ten jde nakonec jinam a dělá třeba načerno, protože ty peníze prostě chce, nebo prostě jen nikdy nemuseli vyplňovat statistické výkazy či dělat státu zadarmo exekutory – asi bych mohla ještě pokračovat, že? Skoro to vypadá, že se vlastně nikdy nepotkali s normálním životem.
Ale zpátky k původní myšlence, všechny změny a záludnosti prostě logicky takový zaměstnanec s povinnostmi asistentky, vedoucí kanceláře, ředitele, recepční, účetní či prostě kterékoli pozice, k níž byla část personalistiky a nedej bože i mezd připnutá (a to nemluvím o případech, kdy si personalistiku vezme na starosti podnikatelova žena, aby měla co dělat) postihnout nemůže. Jenomže pro všechny tyto zaměstnavatele platí zákon úplně stejně jako pro velké podniky, kde mají samostatné personální oddělení. Co tedy s tím?
Ano, na trhu je dnes již dost firem, kteří personalistiku pro firmy zajišťují, ale na rovinu, bude malý živnostníček se dvěma zaměstnanci zadávat zpracování renomované agentuře, která vám službu zajistí od náboru až po outplacement, případně dosadí super interima? Bude od nich potřebovat nastavení personální strategie či firemní kultury, nebo jen občas potřebuje upravit pracovní smlouvu, případně ji připravit, sem tam potřebuje napsat vytýkací dopis a někdy se potřebuje zbavit zaměstnance, který lajdá? Anebo prostě jen potřebuje zavolat a zeptat se, co když zaměstnanec přišel pozdě do práce již poněkolikáté či je hrubý na své kolegy. Případně při změnách se o nich dozvědět včas a mít možnost reagovat?
Myslím, že většina malých podnikatelů prostě do takové velké firmy nezavolá. Možná právníkovi, ale upřímně, nevolá právníkovi každý spíš, až když je opravdu zle? Tedy, pokud to není jeho kámoš? No, a já jsem přesvědčená, že právě náš projekt HR MINiMAX právě jim (mluvím pořád o zaměstnavatelích s několika málo zaměstnanci) může přijít vhod.
Jestliže chtějí mít pracovněprávní vztahy v pořádku a být připraveni třeba na návštěvu z Inspektorátu správně, tak proč to nezkusit s námi. Protože my to chtěly zkusit a zjistit, jestli opravdu můžeme pomoct.
Věříme, že to vyjde. Baví nás totiž úplně vše, co jsme doteď s tímhle projektem podnikly. A budoucnost nás bude bavit ještě víc, to jsme si jisté.
Vaše Lenka